Rituška
Rita
Byla zima roku 2002.Asi týden před Vánocmi jsem byla zrovna ve vaně,když na mě ťukala máma že nikam jdou,ať počkám se ségrou doma.Myslela jsem že jdou třeba pro vánoční stromek.když jsem pak přišla do garáže seděla tam babička,děda a mamka.A v rohu byla jakási zkroucená černá kulička která se bála všeho.Tvůj vánoční dárek řekla mamka.Byla to asi sedmiměsíční celočerná ovčanda .Naši si jí vzali od sousedů kteří ji našli v nedaleké vesnici.Zhruba týden tam ležela na parkovišti,někdo jí vyhodil.V tu dobu nemohla na zadní nohy,jelikož byly promrzlé,ale doktor jí z toho dostal.Trvalo dost času než se přestala pokoušet utíkat z domu.Pak však nastala ještě jedna otázka jestli se snese s našimi dvěma psy.Spřátelení s Dinou proběhlo úspěšně hráli si a kamarádili se.Ovšem ještě pán domu Michal.Jemu se Rita vůbec nelíbila a tak mamka řekla že Rita pude pude zpět k sousedům.Mě to však nedalo a každý den jsem si pro ní k nim chodila a spolu s Michalem je brala ven až si nasebe zvilkli.V tu dobu už si mě získala.Byla vděčná za každé pohlazení,misku plnou jídla za každou aktivitu kterou jsme spolu dělali.A to jí drží dodnes.Babička řekla že ovčák musí mít výchovu a přihlásila nás na cvičák.Dnes už tam docházíme šestým rokem.Rituška má ZVV1 a letos se chystáme na ZVV2.Vše jí moc baví.Nejvíce však záchranařina které se poslední rok věnuji a obrany.Je to můj první pejsek.Nadevše jí miluji a myslím že už nikdy nebudu žádneho psa mít víc ráda něž Ritu.V každé činnosti,každém kroku mě doprovází.je pro každou špatnostJJE TO MOJE SRDÍČKO……